Deník z Kuby

Příprava
Pár postřehů.
Nejprve jsme chtěli jet na Kubu na 14 dní s tím, že ji celou pečlivě projedem autem. Omyl první: Za 14 dní nic moc
nestihnete, zas tak malý ostrov to není, a nebo se budete honit jak nadmutá koza, ale já jsem na dovolené a chci
vše vidět v klidu. Takže na projetí všech zásadních míst si nechte měsíc.
Od jiného cestovatele a zdrojů z internetu jsem měl několik adres na casa particular v každém městě.
Včetně adresy na manželku jednoho z velvyslanců ČR v Havaně, která také pronajímá pokoje.
Ceny letenek: Cca rok před tím jsem sledoval ceny letenek, a to z Prahy nebo z Německa. Z Prahy se letenka
nedostane většinou pod 25000 Kč a nejlevnější letenka z Frankfurtu byla cca kolem 15000 Kč + započtěte ubytování
cca 10-12CUC za noc s 1 jídlem na den (1CUC cca 1 euro). Navíc každý člověk, co přilétá na Kubu, je povinen se
prokázat potvrzením o zaplaceném ubytování nejméně na 3 dny. Několik jiných cestovatelů se buď prokázali adresou na
casu nebo je nekotrolovali. Nás ano.

Takto vypadá jejich národní měna a jeden pohled-samolepka.

Dostanete taky kartičku kterou musíte vyplnit a nesmíte ztratit. Vrací se na letišti při odletu. Platíte taky poplatek  25CUC.

Já jsem nakonec vyměkl a koupili jsme kombinovaný zájezd 3 dny Havana + 12 dní Varadero all in za 34tis., odlet z
Prahy. Dnes říkám nelituji ani náhodou. Úžasně jsem si odpočinul a měli jsme super zázemí. Půjčili jsme si auto,
viděli jsme půlku ostrova, proletěli jsme se helikoptérou, projeli amerikou-bílým kabrioletem po Havaně i na korbě
nákladního auta v pralese, skútrem na Varaderu. Dovezl jsem spoustu věcí a cenou jsme se dostali pod 45tis.Kč

Ubytování: cizince můžou Kubánci ubytovat buď v hotelu nebo v ubytování v soukromí (casa particular).
Stanování prý není nikde v zákonu zakázané, ale většinou vás nikde nenechají přespat. Policie je bdělá.
Vyjímku jsem slyšel jen u páru, co jeli na kole. Hotel je drahý a v case se dá usmlouvat cena. Záleží na oblasti,
většinou 10-12 CUC za noc. Hned po ubytování vám domácí odeberou pasy a letí s nimi na policii, kde musí nahlásit,
že mají hosty (takže policie stále ví kde jste). Casu poznáte podle znaku na zdi budovy (existují ale 2 druhy cas -
jedna je pro místní a druhá pro cizince). Kdyby vás napadlo, že u někoho zazvoníte na přespání, a on nemá licenci
na casu, tak sice vy nic neriskujete, ale vaše případné domácí by mohli zavřít do vězení.

Jak poznáte casa partikular ? Na zdi u dveří domu bude cedulka je to taková obrácená kotva.

Doprava po Kubě : Vlak je podle průvodců i cestovatelů krajně nespolehlivý.
Autobusy pro místní strašně narvané a levné. Jsou jestě i jiné spočnosti, ty vás sice
dovezou čínským klimatizovaným autobusem, ale je to poměrně drahé.
Letadlo - létá tady spolehlivá kvalitní doprava, jen je potřeba včas objednat letenky. Rozdíl
mezi autobusem a letadlem není tak propastný, zvláště když vezmete v úvahu ušetřený čas.
Stopem - Je to jejich národní specialita. Fidel stopování znárodnil. Na každém konci většího
města stojí státní zaměstnanec a houf lidí s pořadovým lístečkem. Státní zaměstanec stopuje ostatní auta-náklaďáky
(to jsou skoro všechny) a ty musí zastavit. Lidé jedoucí stejným směrem naskočí na korbu a jedou. Od vás jako
turisty budou chtít nějaké peníze - záleží na domluvě. Soukromá auta mají opět zákaz brát cizince, ale celkem často
se to porušuje, i my jsme se svezli. Kdyby Vás chytli, tak to zase odnese kubánec.

Ostatní: GPS - oficiálně opět zakázané, je to přeci prohnilý americký vojenský navigační systém. Zabavuje se.
Já ho měl. Vřele doporučuji. Při cestování autem je to neocenitelné. Silnice jsou sice udržované, široké a
bezpečné, ale značení je katastrofální. Místní vám taky nemusí vždy poradit, protože většina z nich nikdy
neopustila své město.
Dříve to bylo prý i zakázané a ostrov byl rozdělen na několik provincií a pohyb byl sledován...
Samozřejmě žádné TomTom mapy neseženete, nic takového neexistuje. Pokud máte PDA máte vyhráno, doporučuji program
Ozi explorer a do něho si udělat mapy jaké budete chtít. Dají se tam stáhnout i mapy z google.
Vysílačky PMR jsou taky zakázané.

Telefony: Mobil určitě využijete, se signálem je to celkem bez problémů, ale je to drahé. Nejlépe vychází vodafone
- hovor 80kč, ale můžete volat až 20 min. SMS u Vodafonu jsou za 14.28Kč.



Let:
Již před odletem jsme věděli, že cesta nebude krátká a že nás čeká asi 18hod. let.
Při odbavení probíhalo vše jak po drátku a již kolem 10 hod. jsme koukali v hale na letadlo za sklem.
Po nějaké době jsme si všimli, že náš let byl posunut na neurčito a že nás ubytují v hotelu.
Cestovka ani ČSA nám nebyli schopni říci, co se děje a kdy odletíme. Ubytovali nás v hotelu Marriott přímo naproti
Ruzyňskému letišti. Tam jsme stihli oběd, koupel i večeři (ubytování by jinak stálo 5000Kč - nás nic). V 18:30 jsme
již znovu na letišti a stutečně odlétáme. Abychom to oslavili, otevřeli jsme láhev 12ti leté Chivas Regal. Nebylo
to špatné. Cesta byla náročná - letělo se z Prahy, s krátkým (cca 2hod.) mezipřistáním na Isla Margaritě. Téměř
půl letu jsme byli v turbulenci. Poté jsme již přistáli na letišti Juan Gualberto Gomez u města Matanzas-Varadero.
Jelikož jsme měli ubytování na 3 dny v Havaně, tak jsme ještě jeli autobusem asi 200km do Havany. Tam jsme měli
zajištěné ubytování v nejkrásnějším hotelu na Kubě - hotel Nacional. Naprosto odrovnaní jsme se pár hodin prospali
a vyrazili do centra.

Hotel:
HOTEL NACIONAL ***** (Havana) Nejslavnější hotel v Havaně se nachází přímo na pobřežní třídě Malecón, 10 min. jízdy
od historického centra Havany. V hotelu s bohatou koloniální dekorací najdete k dispozici 3 restaurace, 5 barů,
populární kabaret Parisien, 2 bazény, obchody se suvenýry, za poplatek možnost využití fitness centra, sauny,
tenisových kurtů, masáží, kadeřnického salónu, přístup k internetu. Vybavení pokojů: koupelna s WC, klimatizace,
TV, minibar, telefon, fén, trezor (poplatek 2,- CUC/den). Max. 3 osoby na pokoji.

Naše postřehy: Nádherná krásná historická budova blízko centra, výborná startovací pozice pro výlety po Havaně. Asi
poprvé jsem viděl takový luxus jak tady. U každých dveří stál černoch a otvíral dveře. Při snídani jsme vešli do
jídelny, kde bylo asi 20 metrů stolů nacpaných jídlem, každé 3 metry černoška, co vám pomůže.



Havana:
Téměř hned jak vyjdete z hotelu se objevíte na nábřežní třídě Malecón.
Malecón je 8km dlouhá pobřežní promenáda, vystavěná v roce 1901 během americké správy a je synonymem Havany.
Po ní jsme přišli k první pevnosti, a to k Castillo de la Real Fuerza, a také k tržišti, kde lze koupit nějaký
suvenýr. Jdeme dál po Malecónu a narážíme na další pevnost (nyní museum) Castillo de San Salvador de la Punta.

                                                               Blízké tržiště                                                                                                                                                      Castillo de la Real Fuerza

                                                  Castillo de San Salvador de la Punta                                                                                                                             pevnost El Morro

Chránila Havanský přístav. Na protější straně přístavu na nás kouká třetí pevnost El Morro.
Všude kolem nás projíždějí úžasné ameriky z 50-60 let.
U naší druhé pevnosti uhýbáme do centra města a míříme na náměstí Plaza de Armas. Plaza de Armas lemují krásné
koloniální domy. Zde si dáváme naše první mojito a posloucháme místní kapelu.
Procházíme kolem muzea automobilů a vcházíme na náměstí Plaza de San Francisco s krásným kostelem a nádhernými domy
kolem.
Dále projdem na další náměstí Plaza Vieje, na něm je další stěžejní památka, a to Catedral de San Cristóbal de la
Habana. Na něm si vás za každou cenu budou chtít odlapit kubáské ženy v klasických koloniálních šatech. Ani nám se
nepodařilo utéci. Za foto chtěla 2 CUC. Byli tam i chlapíci s doutníky, ale ty nás nelapili :).

                            Mirka líbá kubánka                                                                                                       Catedral de San Cristóbal de la Habana                                                            

Kousek od jednoho z nejznámějších barů v Havaně (bar Floridita) jsme potkali další cestovatele, kteří mluvili
česky. Byli to Češi, kteří se odstěhovali pře 20lety do Austrálie, a teď jsou na tripu po Americe. Po krátkém
rozhovoru se dozvídáme, že máme společného známého v Jihlavě.... Jak je ten svět malý. Vypili jsme pivko z blízké
sámošky a zamířili na asi nejznámější památku kuby - Capitolio Nacional.

                                                              Capitolio Nacional                                                                                                                                noční pohled ze střechy hotelu

 Je to budova velmi podobná americkému Kapitolu, její výzdoba je však bohatší. U ní je krásný park, kde jsme

unaveni nasávali atmosféru. Nakonec jsme se rozhodli využít místní dopravy a vzali jsme si drožku (jízdní kolo s vozíkem

 pro pasažéry). Ta nás odvezla do hotelu. Trohu jsme si odpočinuli a vyrazili na večerní trip. Nejprve kolem hotelu a pak

jsem se odvážil na střechu hotelu, kde jsem nafotil úžasné fotky noční Havany. Myslím, že to asi není úplně dovolené,

nicméně žádný zákaz jsem neviděl a dveře byly otevřené :)

Další den jsme vyrazili směr Necrópolis cristóbal colón.
Procházíme kolem známého hotelu Habana libre, míjíme několik kin, kde právě probíha festival amerických filmů.
Procházíme kolem krásných koloniálních budov (většinou velvyslanectví nebo vládní budovy).
Již z dálky vidíme Memorial José Martí - obrovský sloup s přiléhajícím náměstím, kde Castro i papež promlouval k
1,2 mil. kubánců. K němu náleží ostře střežená budova ministerstva spravedlnosti, kde jsem málem přišel o foťák,
když jsem chtěl fotit tuto budovu (nikde jinde není problém, ale tady na mě málem vyběhl voják se samopalem, a to
jem ani nestihl zvednout foťák.)

Memorial José Martí - obrovský sloup a před ním v palmách budova ministerstva spravedlnosti                                                                Plaza de la Revolución              

Poté jsme přešli na náměstí Plaza de la Revolución, kde je nejčastěji fotografovaná vládní budova (ministerstvo
vnitra) s malbou Ernesta "Che" Geuvary.
A již se blížíme k nekropoli. Máme štěstí, zrovna se tu odehrává nějaký ceremoniál, a tak je tu spoustu pionýrek,
vojáků, námořníků...

                                                        Necrópolis cristóbal colón

Necrópolis cristóbal colón je nejvýznamější kubánský hřbitov (platí se vstupné), kde bylo od roku 1869 do
současnosti pořbeno více jak milion lidí. Skutečně se nejedná o obyčejný hřbitov, ale označení nekropole je zcela
na místě. Mezi hroby a hrobkami jsou ulice s vlastním jménem. Uprostřed stojí mohutná hrobka Kryštofa Kolumba. Mezi
hroby se nacházejí klasické náhrobní kameny, větší hrobky, mauzolea i pyramidy. Zkrátka město, kde žijí mrtví..
Našel jsem tu i hrob pana Bosche.
Dále je tu hrob revolucionářů z lodi Granma, s níž se Fidel vrátil z mexického exilu udělat na Kubě revoluci.
Jen co jsme vyšli z nekropole, tak nás stihla tropická sprška (trvala asi 1-2 hod.), při které skolabovala Havanská
kanalizace. Nám to ale nevadilo, sedli jsme si do místního MC Donaldu, objednali hamburger a fotili projíždějící
auta. Hamburger se nedal jíst, a tak jsem ho raději daroval žebrákovi, který na to měl evidentně chuť. Na spravení
chuti jsme popíjeli sedmiletý Havana Club, zde asi za 12 CUC. Doporučuji. (cestovatelé i my doporučujeme na jídlo
místní pizzu, není drahá a je dobrá, za místní peníze se dá koupit zelenina a ovoce, které je úžasně levné - kilo
pomerančů asi 5kč).
Pokecali jsme s místními a vydali se nazpět k hotelu. Po chvilce odpočinku jsme vyrazili po Maleconu na foto
výpravu - nasátí atmosféry.
V noci to na Maleconu žije, scházejí se tu milenci, pije se rum, povídá se. V postraních uličkách se tancuje na
ulici a nebo chlapi hrají domino. Neopakovatelná atmosféra.
Poslední den v Havaně.

                                    museum revoluce

Ráno jsme vyšli směrem k museu revoluce, které se nachází v bývalém prezidentském paláci, je zde také vystavená loď
Granma. Před museem je tank. Pak jsme zamířili do omšelých uliček Havany. Je tu tisíce nádherných, ale velmi
rozbořených domů. Říká se, že v Havaně denně spadne jeden dům. Poté jsme si zapůjčili kabriolet a projeli se po
Havaně. Zastavili se v parku Johna Lenona s jeho bronzovou sochou. Po příjezdu k hotelu jsme ještě stihli blízkou
Univerzitu, mimo jiné také s tankem. Pak jsme již nasoupili do čínského autobusu a jeli směrem Varadero. Havana mě
naprosto okouzlila. Cestou jsme se zastavili u mostu Bacunayagua, kde je pěkná vyhlídka.

                                                        most Bacunayagua                                                                                                                                              Villa Tortuga

Varadero.
My jsme byli ubytováni v hotelu Villa Tortuga, ve kterém jsme byli velmi spokojeni. Nachází se hned na začátku
poloostrova. Měli jsme čistý pokoj se záchodem a sprchou. Jídlo - all inclusive velmi chutné, dále 3 bary - jeden u
bazénu, druhý na pláži a třetí, 24hod. otevřený, na recepci. Mnoho druhů míchaných nápojů, mnoho druhů rumů. V
noci, když na vás přijde hlad, tak vám udělají bagetu - vše v ceně. Zdarma jsou k půjčení katamarány, kajaky i
lehátka. Nikdy nebylo na pláži plno. Na 50 metrech nás bylo nejvíc tak 20lidí a ráno jsme tam byli třeba jen 2.

Nádherná čistá voda, je vidět několik metrů pod vodu, jak pod vámi plují ryby. Potkali jsme tu také spoustu Čechů i
pár Kubánců, kteří uměli česky (pracovali v ČSSR a vzpomínali na to jako na nejlepší léta).
Z Varadera jsme absolvovali jeden z nabízených výletů, a to let vrtulníkem do krásného městečka Trinidad.
Cestou jsme viděli z ptačí perspektivy velkou část ostrova, prolétali nad Zátokou sviní. Po vystoupení z vrtulníku
jsme nasedli do autobusu, pak na korbu nákladního auta, které nás dovezlo do národního parku Guanayara. Je to
prales s bujnou vegetací, např. divokým kávovníkem, orchidejemi a krásným vodopádem, pod kterým se dá koupat. Poté
již Trinidad. Krásné malé městečko, doporučuji vyjít na věž v muzeu. Je tu krásný výhled na celé město i okolí.
Další výlet jsme naplánovali s našimi novými přáteli z Havany (Češi), kteří měli stejné ubytování jako my.
Zapůjčili jsme auto na 2 dny v místní autopůjčovně (kde nám pomohla česká delegátka usmlouvat lepší cenu) - dostali
jsme Peugot 206 a vyjeli směr Vinales. Jeli jsme přes Havanu a pak po dálnici až do Pinar del Rio. Dálnice skvělá,
3 pruhy v každém směru a naprosto prázdná. Pozor, ale občas se na ní objeví povoz s koněm nebo maminka na kole s
dítětem. Cestou jsme vzali jednoho stopaře a pokecali. Jel do práce na tabákovou plantáž. Část rohovoru probíhala
asi takto: Bylo asi 10hod. a náš stopař nám říká, že jede do práce. Od kdy pracuješ na plantáži? Od 8 hod. Ale teď
je 10 hod.? Nechytnul jsem žádného stopa. Prostě hlavně žádný stres.
Pinar del Rio - další pěkné koloniální město. My pokračujeme severně na Vinales. Míjíme moře tabákových plantáží.
Zde se prý dělají nejlepší doutníky na světě. Vinales se nachází v údolí v pohoří Sierra de los Oganos a je
lemováno krásnými mogotami (podobné jsou prý asi jen na 3 místech planety). Po prohlídce okolí se ubytováváme v
case a jdem ho hospody, kde ochutnáváme kubánské pivo i víno. Ráno vyjíždíme opět na sever a navštěvujeme jeskyni
Cueva del Indio, kde se projíždíme na lodičce po jeskyni. Dál jedem po severním pobřeží směrem k Havaně. Bohužel
míjíme spoustu zajímavých míst, ale tlačí nás povinnost vrátit včas auto. Přijíždíme do Havany a neopomenem se
zastavit v baru Floridita, kde pil své daiquiri Ernest Hemingway.

Pro úplnost - zpáteční cesta měla opět zpozdění několik hodin a let trval cca 12hod. Přesto jsem rád, že jsem letěl
s ČSA.

Kuba byl můj životní sen ,který jsem si splnil. Přečetl jsem vše co se dalo  sehnat o Kubě knížky i filmy  a všude psali jak je to krásné a co tam viděli ,proto jsem si říkal jesli mě Kuba nezklame ,až tam budu . Bylo to tam přesně jak psali a to mě dostalo. Je to krásná země.Doporučuji.